8. 11. 2017

Úvod do psychologie architektury

Architekti 55 zemí definovali svojí profesi v kontextu prvních kroků výzkumu Psychologie architektury na ČVUT v Praze.

 

Dne 8. září 2017 proběhla na konferenci AIA (American Institut of Architects) Continental Europe a AIA International, přednáška na téma Psychologie Architektury, jejíž součástí byla první prezentace pilotního průzkumu Katedry architektury ČVUT v Praze. Ing. Karel Smejkal, Ph.D. tak navázal na svojí vědeckou práci „Psychologické aspekty navrhování staveb.“ z roku 2008 na téže katedře a zahájil ve spolupráci s psychology z výzkumné společnosti Direct Ahead mezinárodní výzkum.

Psychologie architektury

Psychologie jako nauka o člověku s architekturou úzce souvisí. Každý z nás něco dělá a to co dělá, vždy vychází z nás nebo prochází skrz nás a dostává se tak do podoby výsledků, které vidíme před sebou jako projev naší kreativity, našeho úsilí, atp. Stejné je to u malířů, vynálezců, spisovatelů i u architektů. Samotný výzkum v oblasti psychologie architektury, se ale ve většině případů orientuje na uživatele staveb, na vlivy, kterými architektura své uživatele a jejich okolí ovlivňuje, ale už méně, nebo téměř vůbec se psychologie nevěnuje tvůrcům - architektům. Přitom to byli, jsou a vždy budou architekti, kteří tvoří to, co je architekturou. Na katedře architektury ČVUT v Praze jsme nově zahájili výzkum právě v této oblasti, s cílem jejího komplexního vědeckého bádání.

Pilotní průzkum psychologie architektů

Protože se pohybujeme ve světě architektury a architekti jsou předmětem našeho zkoumání, v září 2017 jsme oslovili 200+ architektů z 55 zemí, aby nám sami definovali charakteristiky své vlastní profese. Konkrétním zadáním bylo určit ty charakteristiky, které odpovídají úspěšnému architektovi z pohledu architekta, nebo studenta architektury, který se našeho pilotního průzkumu účastnil.

Klíčové charakteristiky a jejich začlenění do okruhů

Získali jsme přes 1200 charakteristik, které jsme dle četnosti opakování a kontextu mohli zobecnit do 16 okruhů. Těchto 16 okruhů můžeme do jisté míry označit za vlastnosti úspěšného architekta, u kterých se našla mezi architekty nejvyšší míra shody.

Okruhy definující vlastnosti úspěšného architekta

  1. Flexibilita

  2. Empatie/Lidskost

  3. Ctižádost/Houževnatost

  4. Fantazie/Imaginace

  5. Profesionalita

  6. Kreativit

  7. Inteligence

  8. Osobitost

  9. Komunikativnost

  10. Uměleckost

  11. Spolehlivost/Svědomitost

  12. Vášeň

  13. Otevřenost/Pokora

  14. Organizátor/Manažer

  15. Vizionář

  16. Talent

16 okruhů, které definují vlastnosti úspěšného architekta můžeme považovat za určitý první výsledek našeho vstupu do oblasti zkoumání Psychologie Architektury, respektive její části, která se orientuje na architekty samotné. Konkrétně těchto 16 okruhů pro nás představuje první nástroj pro naše další zkoumání. Skupinu 16 okruhů nyní nabídneme architektům pro stanovení preferenčního žebříčku, kdy respondent ohodnotí každou z 16 položek podle jeho názoru od nejdůležitější až po nejméně důležité. Na základě výsledků tohoto šetření, zjistíme obecné preference zúčastněné skupiny architektů a taky konzistenci této skupiny, zjištěním míry souladu jejich názoru. Současně s tím, bude nabídnut blok tvrzení, který dovolí zjistit typologické zvláštnosti respondentů a následně i eventuální souvislost typologie s preferencemi jedinců.

Soubory zobecňující obsah a význam charakteristik

Kromě 16 základních okruhů, pilotní průzkum umožnil začlenit jednotlivé charakteristiky do několika souborů, které bylo možné zobecnit podle jejich obsahu a významu.

  • Intelektuální soubor

  • Praktický soubor

  • Lidský soubor

  • Volní soubor

  • Emoční soubor

  • Filosofický soubor

  • Estetický soubor

  • Odborný soubor

  • Etický soubor

Rozdělení jednotlivých souborů dle druhů a množství jednotlivých charakteristik nám umožňuje zobrazit graf jejich podílu v kontextu našeho průzkumu.

Subjekt a jeho vztah k definovaným okruhům

Díky skutečnosti, že naše zkoumání vychází vždy ze zkoumaného subjektu, z toho jak on vidí sám sebe, nebo svoji profesi a předmětem našeho zájmu je hledání rozdílů v mezích toho, co je spojuje, získáváme celou řadu zajímavých podnětů k dalšímu zkoumání, které by se pravděpodobně jiným přístupem mohly přehlédnout. Jedním z takových příkladů je Etický soubor, který reprezentoval pouhých 5% z celku. Zodpovědnost, která do tohoto souboru patří, se objevila pouze v sedmi případech, což představovalo pouhé 0,6 % ze všech architekty poskytnutých charakteristik. Jedním z možných vysvětlení je skutečnost, že zodpovědnost zkoumaní architekti považují za natolik samozřejmou, že jí necítí potřebu uvádět, stejně tak by mohlo být relevantní tvrzení, že úspěšný architekt z jejich úhlu pohledu nemusí být zodpovědný. Nicméně i toto zjištění je nutné prověřit dalšími šetřeními.

Shrnutí

Pilotním průzkumem jsme navázali na období téměř šestnácti let, kdy jsme se psychologii v architektuře věnovali jen prostřednictvím jednotlivých vstupů a monitoringu, které nás postupně zavedlo k rozhodnutí cíleného vědeckého výzkumu. Pilotním průzkumem vznikl nástroj, který nyní povede k hlubšímu a rozsáhlejšímu výzkumu, na jehož základě budeme, jak pevně věříme, schopni učinit relevantní závěry jak v obecné rovině, tak z hlediska věku architektů, preferencí na typy staveb, typologie, národnosti a v konečném důsledku i jejich Individuality.

Vzhledem k tomu, že žádná architektura není individuální záležitostí, ale je vždy výsledkem týmové práce, která je multidisciplinární, poté, co ověříme individuality architektů ve světě, bude dalším krokem našeho výzkumu aplikace této metody na konkrétní subjekt – celý architektonický tým. Předmětem našeho zájmu bude ověření, jak pohromadě je daná skupina z hlediska povah jejích členů, z hlediska vztahů mezi nimi a z hlediska jejich názorů a postojů.

Konkrétně se v případě zavedeného ateliéru podíváme, jak vypadá neformální struktura z hlediska kompatibility, z hlediska vzájemných rolí (vztahů) a z hlediska toho, jak vnímají to, co dělají. Pokud prozkoumáme povahu jednotlivých členů, získáme klíč, kterým „odemkneme“ celou skupinu. Zjistíme, jak mohou mezi sebou vzájemně komunikovat, jak reálně spolupracují a jak se jejich spolupráce projeví v tom, jak vnímají to, co je jejich společným dílem. Dílem týmové práce.

Konkrétní ateliér - konkrétní metoda  - konkrétní výsledky.

Tento průzkum pro nás bude představovat zdroj otázek, jak zformulovat individuální nabídku pro ty jednotlivce, kteří budou v tomto průzkumu zaangažováni.

Žádný člověk, ani žádný architekt do sebe nevidí bez zrcadla a náš výzkum je tím zrcadlem, které architektům nastavujeme.

Jsme přesvědčeni, že výsledky, ke kterým náš další výzkum povede, obohatí profesi architektů a přístup k ní o zcela nový rozměr.  

Autoři článku

Ing. Karel Smejkal, Ph.D., Vědecký pracovník, ČVUT Praha, Česká Republika
Mgr. Iva Beňová, Psycholog, Direct Ahead, Česká Republika
Ing. Oleg Mazurov, CSc., Psycholog, autor výzkumných metod

 

Zpět do kategorie

ing. Karel Smejkal, Ph.D. (Praha)

Když realizujete své nápady, konkurenci zdržujete vaším kopírováním.

Služby   

  • Strategie
  • Marketing
  • Partnerské projekty
  • Inspireli
  • Czech Deco Team
  • Asistence architektům
Zavřít

*Položky označené hvězdičkou jsou povinná pole

Diskutujte s námi